Mgr. Milan Vaňkát
NahoruObčanský soudní proces
Základním právním předpisem zabývajícím se civilním sporem je občanský soudní řád. Ten upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno. Občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.
V rámci občanského soudního řízení rozeznáváme v zásadě tři typy žalob. Prvním jsou tzv. právotvorné (konstitutivní) žaloby, těch je v soudní praxi spíše menšina. Druhým jsou tzv. určovací žaloby, kterými se lze domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Nicméně takového určení se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Třetím typem jsou tzv. žaloby na plnění, kterými se lze domáhat, aby žalovaný splnil nějakou konkrétní povinnost. Ke vztahu mezi žalobou o určení a žalobou na plnění lze uvést, že žalobce zpravidla nebude mít požadovaný "naléhavý právní zájem" na požadovaném určení tam, kde lze žalovat na plnění. Žaloba na plnění tak zřejmě bude jednou z nejčastějších, se kterou se může provozovatel e-shopu setkat.
Pokusme se nyní podívat na náklady, které by provozovatel mohl mít se zahájeným soudním sporem, například je-li žalován o částku ve výši 15 000 Kč. Především lze doporučit, aby se provozovatel obrátil na odborníka, se kterým by probral svá procesní práva a možnosti, včetně odhadu přibližné šance procesního úspěchu a možných nákladů na proces. Nicméně náklady na právní zastoupení si provozovatel nese sám. Konzultace s odborníkem a případné právní zastoupení v řízení je vhodné i z toho důvodu, že v průběhu řízení může být například nezbytné zareagovat na výzvu či poučení soudu, což pro laika nemusí být vždy zcela srozumitelné a sám by si mohl případně uškodit (např. poučení o tzv. koncentraci řízení, čímž se rozumí tzv. stop stav tvrzení a důkazních návrhů).
V případě soudního sporu má dále význam tzv. náhrada nákladů řízení, o které podle občanského soudního řádu rozhoduje soud na konci řízení. Podle hlavní zásady má úspěšná strana nárok na tzv. náhradu nákladů řízení (existují určité výjimky). Tato náhrada nákladů řízení vychází ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (ohledně zaplaceného soudního poplatku) a zejména z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), pokud byl úspěšný účastník zastoupen advokátem. Při určení odměny podle této vyhlášky se vychází ze dvou skutečností, tj. z výše žalované částky a počtu tzv. úkonů právní služby. Podle výše žalovaného plnění se určí hodnota jednoho úkonu právní služby a je i výslovně stanoveno, co se považuje za úkon právní služby (např. účast při jednání před soudem, písemné podání ve věci samé, jednání s klientem atd.).
Z praxe lze vypozorovat určitou tendenci spočívající v tom, že soudy zpravidla vycházejí z úkonů právní služby, které mohou zjistit ze soudního spisu, a obvykle tak například nepřiznávají zejména porady s klientem. Pokud jde o možný počet úkonů právní služby, bude záviset na náročnosti sporu a přístupu soudu i účastníků. Soud by měl ideálně spor projednat a rozhodnout při jednom jednání, k čemuž však v praxi obvykle nedochází. U skutkově jednoduchých sporů to možné je. Pokud se ale v řízení počítá s výslechem více svědků, bylo předloženo větší množství listin, bude třeba znaleckého zkoumání, jedná se již o skutkově komplikovanější spor, který zřejmě bude vyžadovat více než jedno jednání před soudem. Odhad rizika nákladů řízení tak nemůže být přesný a hlavně konečný.
Je vhodné také zdůraznit, že pro určení náhrady nákladů řízení nemá vliv, na jaké odměně se provozovatel dohodl s advokátem. Z uvedeného důvodu se jedná pouze o "náhradu" nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení může zcela pokrýt, co klient uhradil advokátovi, ale také nemusí. V rámci rozhodování o náhradě nákladů řízení a odměně advokáta se rovněž rozhoduje o DPH (je-li advokát plátcem), cestovních nákladech a promeškaném času (v případě zastoupení advokátem, který nemá sídlo v místě, kde se nachází procesní soud).
Vrátíme se zpět k našemu případu týkajícímu se částky ve výši 15 000 Kč a budeme vycházet z následujícího. Provozovatel jako žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč a nahradit mu náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. Žalobce, resp. jeho právní zástupce, ve věci provedl následující (ze spisu patrné) úkony právní služby: převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podání žaloby, dvě účasti při jednání soudu, vyjádření k odvolání žalobce, účast při jednání odvolacího soudu (celkem sedm úkonů právní služby). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH a má sídlo ve stejném kraji, kde bylo sídlo procesního soudu. Konkrétní částka, kterou by žalovaný mohl být uznán povinným zaplatit, by pak mohla být následující:
-
žalovaná částka ve výši 15 000 Kč, zpravidla spolu s úrokem z prodlení do zaplacení,
-
náhrada nákladů řízení v částce ve výši 17 940 Kč, která se skládá z:
-
soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (žalovaný byl neúspěšný a je povinen nahradit i náklady na soudní poplatek),
-
odměny advokáta ve výši 16 940 Kč (celkem bylo sedm úkonů právní služby, hodnota jednoho úkonu právní služby, včetně DPH a režijního paušálu, je s ohledem na žalovanou částku 2 420 Kč).
Žalobou na plnění je možné požadovat více než jen zaplacení nějaké částky. Žalobou na plnění lze například požadovat i vydání nějaké věci (např. notebooku), nahrazení projevu vůle (např. přijmout návrh žalobce na uzavření kupní smlouvy), aby žalovaný strpěl nějaké jednání či případně aby se žalovaný zdržel určitého jednání (tzv. zápůrčí/negatorní žaloba). S ohledem na předmět tohoto kurzu by například mohlo být zajímavé procesní uplatnění práv uvedených v § 135 a § 2988 OZ.
Dojde-li k zásahu do pověsti či soukromí právnické osoby ve smyslu § 135 odst. 2 OZ, může se postižená právnická osoba domáhat toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Takovým neoprávněným zásahem může být mimo jiné i zveřejnění nějakého nepravdivého výroku (např. na internetových stránkách jiného subjektu se objeví informace o špatné ekonomické situaci společnosti, o neexistujících splatných pohledávkách apod.). Jsou-li splněny v souvislosti se zásahem i podmínky pro náhradu škody, mohla by rovněž být uplatněna. Za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, přičemž náhrada nákladů řízení za jeden úkon právní služby včetně DPH a režijního paušálu by činila částku ve výši 3 388 Kč.
NahoruPromlčení
Důležité je také vědět, že většina práv podléhá tzv. promlčení. Promlčení znamená, že po uplynutí určité zákonné lhůty dochází k oslabení práva, tj. pokud je promlčení u soudu…
