Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 420

 Nahoru[Pojem podnikatel]

Oprávněné x neoprávněné podnikání

NOZ opustil "dosavadní koncepci § 2 ObchZ, opírající se jako o jednu z hlavních myšlenek, že podnikatelem je osoba nadaná podnikatelským oprávněním".¹ NOZ naopak stanoví, že podnikatelem je ten, kdo provozuje podnikatelskou činnost, přičemž "nečiní rozdíl mezi oprávněným a neoprávněným podnikatelem. Podnikatel podnikající bez podnikatelského oprávnění, je-li zákonem vyžadováno, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele podle § 420 odst. 1."² To nevylučuje jeho postih za podnikání bez podnikatelského oprávnění z hlediska veřejnoprávních předpisů (např. trestný čin neoprávněného podnikání podle § 451 TZ, přestupek neoprávněného podnikání podle § 61 ŽZ apod.).

Důvod vymezení pojmu podnikatel

Důvodem, pro který je pojem podnikatel v NOZ vymezen, je zejména ochrana spotřebitele (§ 419), který je v právních vztazích s podnikatelem považován za slabší stranu a dostává se mu poměrně silné zákonné ochrany. Ochrana spotřebitele se prolíná prakticky celým NOZ i jeho doprovodnými přepisy. Dále je třeba upozornit na to, že do některých právních vztahů mohou vstoupit pouze podnikatelé (např. podle § 2747 příjemcem vkladu od tichého společníka může být pouze podnikatel, podle § 450 může prokuru udělit pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku) a popřípadě některými ustanoveními jsou pro podnikatele stanoveny zvláštní podmínky (např. § 1751 odst. 3 – určení obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky).

Definice pojmu podnikatel

Podnikatelem může být jak osoba právnická, tak i osoba fyzická, pokud provozují činnost, která naplňuje definiční znaky podnikatelské činnosti uvedené v komentovaném ustanovení, respektive v ustanovení § 421. Podnikatelem tak například není společník společnosti s ručením omezeným,³ neboť sám společník podnikatelskou činnost neprovozuje.

Podnikatelem je ten, kdo vykonává činnost splňující následující definiční znaky:

• - samostatný výkon činnosti,
• - výkon činnosti na vlastní účet a odpovědnost,
• - výdělečná činnost,
• - výkon činnosti živnostenským nebo obdobným způsobem,
• - záměr vykonávat činnost soustavně,
• - záměr vykonávat činnost za účelem dosažení zisku.

Všechny výše uvedené znaky musejí být splněny kumulativně. Podnikatel je však považován za podnikatele pouze ve vztazích, do kterých vstupuje v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Okolnost, že je v určitých vztazích podnikatelem, nevylučuje, aby ve vztazích mimo rámec podnikatelské činnosti v postavení podnikatele nebyl, nebo dokonce že by se nemohl dostat do postavení spotřebitele (viz výklad k § 419).

Příklad

Pan Vaníček má pekařství a prodává pečivo koncovým spotřebitelům. Pokud si ovšem půjde koupit pečivo sám pro svou osobní potřebu (nikoliv za účelem jeho dalšího prodeje) do jiného pekařství, bude v tomto vztahu v postavení spotřebitele.

Výjimky z pravidla, že za podnikatele jsou považovány vždy osoby, které vykonávají činnosti splňující výše uvedené definiční znaky, jsou dány:

• - odstavcem 2 komentovaného ustanovení (viz výklad níže) a
• - § 421 odst. 1, který nevyvratitelně přiznává status podnikatele fyzickým a právnickým osobám, které jsou zapsány v obchodním rejstříku (viz výklad k těmto ustanovením).

Samostatný výkon činnosti

"Samostatností je třeba rozumět možnost osoby, která činnost provádí, rozhodovat podle vlastní úvahy o době a místě vykonávání činnosti, o organizaci práce bez zařazení do organizační struktury jiné osoby."⁴ Pro posouzení statusu podnikatele není rozhodující, zda do určité míry bude rozhodování podnikatele podmíněno nebo závislé na jiné osobě. Příkladem může být obchodní zástupce, který plní pokyny zastoupeného, omezení v rámci koncernu apod. Z hlediska naplnění definičního znaku podnikání je důležitá jeho právní samostatnost.⁵

Výkon činnosti na vlastní účet a odpovědnost

"Na vlastní účet znamená, že podnikatel jedná sám za sebe, zavazuje sebe, nikoliv třetí osobu, a sám má povinnosti z těchto jednání plnit."⁶ To samozřejmě nevylučuje, aby podnikatel nejednal v rámci výkonu podnikatelské činnosti i na cizí účet a odpovědnost (např. advokát zastupující klienta). V takovém případě ovšem podnikatel v rámci výkonu své činnosti odpovídá osobě, kterou zastupuje, a nikoliv osobě, s níž v zastoupení svého klienta uzavřel smlouvu.

Výdělečná činnost

Předpokládá se, že podnikatel vyvíjí svou činnost za úplatu (a za účelem dosažení zisku), a nikoliv zdarma. Pokud si tedy půjde osoba jako klient pro stroj do půjčovny, aniž by se předem zeptala, kolik za službu zaplatí, může následně pouze stěží tvrdit, že si myslela, že uzavřela smlouvu o výpůjčce (že služba je zdarma). V takovém případě uzavírá smlouvu o nájmu a je povinna hradit nájemné v obvyklé výši, neboť zákon předpokládá, že podnikatel uzavírá smlouvy úplatně. Samozřejmě pokud si stejný stroj někdo vypůjčí od souseda, pak si naopak může myslet, že mu stroj vypůjčil bezúplatně. To ovšem neznamená, že by podnikatel nemohl nějaké služby poskytovat zdarma a ztrácel přitom status podnikatele (např. pokud advokát poradí bez…