Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2983

 Nahoru [Podplácení]

Podplácením ve smyslu ustanovení § 2983 je jednání spočívající v poskytnutí jakéhokoli prospěchu, hmotného i nehmotného charakteru, jehož účelem je takové jednání soutěžitele, jemuž je poskytován, které je nekalé, tj. v rozporu s dobrými mravy soutěže, a jehož cílem je zajištění nějaké výhody v hospodářské soutěži.

Ustanovení § 2983 rozlišuje dva druhy podplácení: aktivní [písm. a)] a pasivní [písm. b)]. O aktivní podplácení jde v situaci, kdy - zjednodušeně řečeno - soutěžitel podplácí, tj. je osobou, která prospěch poskytuje (nabízí, slibuje). O pasivní podplácení jde tehdy, když - opět zjednodušeně řečeno - soutěžitel má být podplácen, tj. má být příjemcem prospěchu z podplácení, případně si poskytnutí prospěchu žádá či nechá slíbit). Jako nekalosoutěžní je třeba hodnotit obě jednání. Jestliže k poskytnutí prospěchu a jeho přijetí druhou stranou skutečně dojde, pak jsou současně naplněny znaky uvedené v písm. a) i b). Nekalosoutěžní delikt je v takovém případě spáchán oběma soutěžiteli: tím, který prospěch poskytuje (aktivní podplácení), i tím, který prospěch přijímá (pasivní podplácení).

Jednání vykazující znaky podle ustanovení § 2983 je nezřídka postihováno též normami trestněprávními (ustanovení § 248 TZ, případně ustanovení § 256 TZ). Určující pro posouzení, zda jednání dosáhlo intenzity trestného činu, bude zejména společenská škodlivost, která se odráží mj. v rozsahu způsobené újmy (srov. ustanovení § 248 odst. 1 TZ vyžadující újmu většího rozsahu). U trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky aj. podle ustanovení § 256 TZ je postihována pouze aktivní forma podplácení. Vyjma právě uvedeného TZ upravuje trestný čin přijetí úplatku (ustanovení § 331 TZ), trestný čin podplácení (ustanovení § 332 TZ) a trestný čin nepřímé úplatkářství (ustanovení § 333 TZ), které již ovšem nejsou navázány na účast soutěžitele v hospodářské soutěži.

V porovnání s předchozí úpravou (ustanovení § 49 ObchZ) je omezen okruh osob, které za soutěžitele mohou nabídnout, slíbit či poskytnout (či naopak žádat, dát si slíbit či přijmout) prospěch: Ve výčtu osob v ustanovení § 2983 je totiž vyjma členů orgánů uvedena pouze osoba v zaměstnaneckém poměru k soutěžiteli, avšak již je vynechána osoba "v poměru obdobném pracovnímu poměru". Skutková podstata se proto nově nevztahuje na osoby vykonávající práci mimo pracovní poměr - podle dohody o provedení práce či podle dohody o pracovní činnosti. Dovozujeme však, že kdyby došlo k jednání naplňující všechny znaky skutkové podstaty podplácení podle ustanovení § 2983 s výjimkou poměru jednající osoby ve vztahu k soutěžiteli, bylo by možné jednání posoudit jako nekalosoutěžní podle generální klauzule v ustanovení § 2976 odst. 1.

Aktivní podplácení podle ustanovení § 2983 písm. a)

K naplnění znaků aktivního podplácení je vyžadováno splnění těchto podmínek:

a) nabídka, slib či poskytnutí jakéhokoli prospěchu soutěžitelem

Z hlediska ustanovení § 2983 je zcela nepodstatné, zda reálně dojde k poskytnutí prospěchu ("úplatku"). K naplnění skutkové podstaty z hlediska osoby, která je poskytuje, zcela stačí jeho nabídnutí či přislíbení. Prospěch může být hmotný (typicky finanční plnění, dražší "dárek" apod.), ale též nehmotný (jakákoli výhoda). Za poskytnutí prospěchu podle ustanovení § 2983 nelze považovat běžné společenské dary a pozornosti (úsluhy), které jsou např. pravidelně poskytovány podnikateli při určité příležitosti (v souvislosti s vánočním či novoročním přáním apod.).

b) adresované jinému soutěžiteli

Jiný soutěžitel může jednat prostřednictvím člena svého statutárního či jiného orgánu, případně prostřednictvím svého zaměstnance, avšak nově nikoli již prostřednictvím osoby, která je ve vztahu k němu v jiném než zaměstnaneckém poměru, např. odvádí práci podle dohody o provedení práce či podle dohody o pracovní činnosti (srov. shora). Co vedlo zákonodárce k takovému zúžení okruhu osob, není známo. Důvodová zpráva¹ v tomto směru neuvádí ničeho a není nám ani známo, že by okruh osob uvedený dříve v ustanovení § 49 ObchZ byl považován za problematický. K podplácení ve smyslu ustanovení § 2983 nedojde ani tehdy, pokud za jiného soutěžitele jedná jiná než shora uvedená osoba z jiného právního důvodu (typicky podle příkazní smlouvy). I v tomto případě ovšem může jít o nekalosoutěžní delikt podle generální klauzule v ustanovení § 2976 odst. 1.

c) za účelem docílit pro sebe či jiného soutěžitele neoprávněnou výhodu v soutěži na úkor jiných soutěžitelů.

Účelem podplácení v hospodářské soutěži…