Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2982

 Nahoru [Parazitování na pověsti]

Rovněž vymezení skutkové podstaty parazitování na pověsti vychází z předchozí úpravy (srov. ustanovení § 48 ObchZ). V souladu s terminologií občanského zákoníku namísto "podniku" používá pojem "závod", dále používá jednotné číslo ("výrobku nebo služby" namísto "výrobků nebo služeb") a spojení "s cílem získat" nahrazuje "umožňující získat (k tomu srov. níže sub c).

Významnější změnou je nahrazení výrazu "využívání pověsti" výrazem "zneužití pověsti". Pojem "zneužití" lépe vystihuje deliktní podstatu jednání, navíc zdůrazňuje, že může jít o jediný útok (naopak "využívání" indikuje potřebu více útoků k naplnění znaků skutkové podstaty).

Zajímavostí pak je, že se neshoduje označení skutkové podstaty v ustanovení § 2982 ("parazitování na pověsti") a ve výčtu zákonných podstat v ustanovení § 2976 odst. 2 ("parazitování na pověsti závodu, výrobku či služeb jiného soutěžitele"), podobně jako u skutkové podstaty klamavé označení zboží či služby [srov. ustanovení § 2978 a § 2976 odst. 2 písm. b)]. Jde však - podle našeho názoru - pouze o nedůslednost zákonodárce, z níž není třeba dovozovat žádné interpretační důsledky.

Podstatou parazitování na pověsti je snaha kořistit z pověsti jiného soutěžitele (zpravidla, avšak nikoli výhradně, v konkurenčním postavení), tj. zneužít postavení, kterého dosáhl jiný soutěžitel a stálo jej to čas, úsilí, finance, přisvojit si výhodu, kterou by jinak soutěžitel neměl (srov. například rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2011, sp. zn. 19 Cm 5/2010). Příkladem je jednání, které bývá označováno v nadsázce za "nasednutí do rozjetého vlaku" [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 32 Odo 1230/2005 (Systémy.cz), či rozsudek ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4933/2009 (Bohemka), či rozsudek ze dne 30. 5. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4948/2010 (Mladá fronta)] nebo "černé pasažérství", případně "free riding" [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 23 Cdo 441/2016 (využití reklamní akce jiného soutěžitele)]. Dalším příkladem bylo akceptování slevových kuponů vydaných jiným (konkurenčním) soutežitelem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2809/2010), či tzv. ambush marketing (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2097/2011).

Svou podstatou má parazitování blízko k vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981), ke zlehčování (§ 2984), případně klamání (§ 2978). Opět tedy může docházet k souběhu více skutkových podstat.

K naplnění znaků skutkové podstaty parazitování na pověsti je podle ustanovení § 2982 třeba kumulativní splnění těchto podmínek:

a) určitá pověst závodu, výrobku nebo služby,

Aby bylo na čem parazitovat, musí být především dána určitá pověst. Zákon výslovně nevyžaduje pověst dobrou, nicméně byť lze teoreticky uvažovat o parazitování na pověsti špatné (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4384/2008), v naprosté většině případů parazitování podle ustanovení § 2982 půjde o parazitování na dobré pověsti (goodwill).

Pověst - ve smyslu nekalosoutěžní úpravy - představuje soubor určitých aspektů, které ve sféře podnikání vytváří celkový dojem, jakým ten který soutěžitel, jeho výrobky a služby působí navenek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4384/2008). Ve vztahu k právnické osobě Nejvyšší soud konstatoval, že dobrá pověst právnické osoby má povahu osobního, a proto nezcizitelného, práva. Vzniká okamžikem vzniku právnické osoby a trvá po celou dobu její existence. Dobrá pověst se – v souladu s předpokladem a také požadavkem poctivosti (srov. nyní ustanovení § 6 odst. 1 a § 7) – presumuje. To znamená, že se předpokládá, že právnická osoba má dobrou pověst, dokud není prokázán opak. Dobrá pověst osoby, jde-li o obchodní rovinu, se posuzuje podle chování osoby v obchodních vztazích. Jestliže osoba neplní své závazky řádně a včas, nelze usuzovat na její dobrou pověst (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1385/2006). Tyto závěry lze nepochybně vztáhnout též k soutěžiteli – fyzické osobě.

b) pověst soutěžitele je zneužita jiným soutěžitelem,

O zneužití lze uvažovat tam, kde k danému jednání soutěžitel nemá právní důvod (např. licenci, která jej k použití opravňuje). Zvláštním příkladem zneužití je předstírání návaznosti na výrobky či výkon jiného soutěžitele (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 3. 1999, sp. zn. R 3 Cmo 30/98; v této věci žalovaný rozeslal novoroční přání s textem, který navozoval dojem, že žalovaný převzal od jiného soutěžitele služby celní deklarace a že je bude nadále ve vyšší kvalitě poskytovat on). Má-li se jednat o zneužití, z povahy věci musí jít o neoprávněné využití pověsti závodu, výrobku nebo služby jiného soutěžitele, nikoli vlastní. Jiným soutěžitelem může být nejen konkurent (soutěžitel ve stejné oblasti hospodářské soutěže), ale též jiná osoba, z jejíhož postavení, výsledků apod. lze těžit (populární sportovec, veřejně známá osoba aj.).

c) tato pověst umožňuje získat prospěch pro výsledky vlastního či cizího podnikání,

Parazitování je spojeno se snahou profitovat z neoprávněného využití cizího závodu, výrobku či služby. Kdyby snaha o profit chyběla, mohlo by se jednat o jiný příklad nekalosoutěžního jednání, postižitelného podle generální klauzule v ustanovení § 2976 odst. 1. Jak shora uvedeno, odlišně od ustanovení § 48 ObchZ již nová úprava neuvádí podmínku "s cílem získat", ale pouze "umožňující získat". Tím je zdůrazněno, že není významná subjektivní stránka (zavinění), ale objektivně existující možnost získat prospěch. Jde o ohrožovací delikt, významný není výsledek, zde tedy otázka, zda skutečně k zisku prospěchu došlo. Za prospěch lze považovat jakoukoli výhodu, kterou soutěžitel parazitováním může získat. Prospěch z parazitování přitom může parazitující osoba získávat nejenom pro sebe, ale též pro jinou (třetí) osobu (srov. "pro výsledky cizího podnikání").

d) tohoto prospěchu by jinak parazitující soutěžitel nedosáhl.

Možnost nabytí prospěchu musí být spojena se zneužitím pověsti jiného soutěžitele. Bez tohoto zneužití by parazitující soutěžitel (či třetí osoba, srov. shora) úspěchu nedosáhl, resp. mohl by jej dosáhnout, avšak pouze vyvinutím vlastního úsilí.

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4384/2008

Pověst ve smyslu ustanovení § 48 ObchZ představuje soubor určitých aspektů, které ve sféře podnikání vytváří celkový dojem, jakým ten který soutěžitel, jeho výrobky a služby působí navenek. Jednáním podle ustanovení § 48 ObchZ lze parazitovat nejen na dobré…