Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2981

 Nahoru [Vyvolání nebezpečí záměny]

U vyvolání nebezpečí záměny se spojují dva typicky nekalosoutěžní prvky: klamání (snaha o záměnu výrobku s výrobkem jiného soutěžitele, konkurenta) a parazitování (profitování z pověsti konkurenta či jeho výrobku). Často také může docházet k souběhu více nekalosoutěžních skutkových podstat jedním jednáním.

Ustanovení § 2981 historicky navazuje na úpravu v ustanovení § 47 ObchZ. Na první pohled ovšem používá odlišnou systematiku (kdy jednotlivé tři typy jednání nově zařazuje do tří samostatných odstavců) a rovněž terminologie je přizpůsobena občanskému zákoníku (takže namísto "podnik" používá výraz "závod"), dále ve třetím odstavci používá jednotné číslo (napodobení cizího "výrobku", jeho "obalu" nebo "výkonu" namísto "výrobků", "obalů" nebo "výkonů"), čímž má být zřejmě zdůrazněno, že k dokonání deliktu vyvolání nebezpečí záměny postačí toto jedno jednání ve vztahu k jedinému výrobku, obalu či výkonu.

Zásadní změnou je ovšem vynechání podmínky "pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitele, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele" ve vztahu k jednáním uvedeným v ustanovení § 2981 odst. 1 a 2 (v ustanovení § 47 ObchZ se tato podmínka vztahovala ke všem třem možnostem uvedeným v něm pod písm. a – c, nyní tedy uvedeným v samostatných třech odstavcích ustanovení § 2981). Tato legislativní nedůslednost se již stala předmětem kritiky.¹

V případě jednání uvedených ve všech odstavcích komentovaného ustanovení se musí jednat o možnost záměny s nabídkou jiného soutěžitele (tj. s konkurenční nabídkou), nikoli s vlastním výrobkem, jeho obalem či výkonem vlastním, případně výrobkem, obalem či výkonem jiné osoby, která ovšem není soutěžitelem. Ve vztahu k jiné osobě se však stále může jednat o jinou skutkovou podstatu nekalé soutěže, případně může jít i jednání zakázané generální klauzulí v ustanovení § 2976 odst. 1.

Užití jména nebo zvláštního označení závodu užívaného po právu jiným soutěžitelem (odst. 1)

Prvním jednáním, u něhož zákonodárce dovozuje vyvolání nebezpečí záměny, je užití jména osoby nebo zvláštního označení závodu užívaného již po právu jiným soutěžitelem.

Pokud jde o jméno osoby, může jít nejenom o firmu právnické osoby - podnikatele (srov. ustanovení § 423 a násl.; k vymezení podnikatele srov. ustanovení § 420 a násl.), ale též název jiné právnické osoby (pro nepodnikatele srov. ustanovení § 132 a násl.) a jméno fyzické osoby (srov. ustanovení § 77; ustanovením § 2981 odst. 1 podle našeho názoru lze chránit i pseudonym, k tomu srov. ustanovení § 79). Jako nekalosoutěžní bylo posouzeno i použití jména již zaniklé osoby (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1938, sp. zn. Rv IV 107/38).

Zvláštní označení závodu není speciálně chráněno zvláštními právními předpisy. Jde o označení, které je vžité, například zkratku, a které soutěžitel používá.

Již samo použití (bez dalšího) jména nebo zvláštního označení závodu jiného soutěžitele vyvolává nebezpečí záměny, jestliže jde o použití jména nebo zvláštního označení jiného soutěžitele, které tento soutěžitel používal již dříve, a to po právu. Jak shora uvedeno, naplnění skutkové podstaty deliktu je dokonáno samotným (a jediným) užitím jména či zvláštního označení. Není pak vyžadováno, aby toto použití bylo způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu (srov. podmínku v ustanovení § 47 ObchZ ve znění účinném do 31. 12. 2013 a též podmínku uvedenou nyní pouze v ustanovení § 2981 odst. 3). Dovozujeme, že požadavek splnění této podmínky nelze dovodit ani za použití výkladových pravidel podle ustanovení § 2 ani jinak. Jedná se o zjevnou legislativní nedůslednost zákonodárce.

Užití zvláštního označení či úpravy, které platí v zákaznických kruzích pro určitý závod za příznačné (odst. 2)

Druhým příkladem skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny je:

a) užití zvláštního označení závodu,

b) užití zvláštního označení či úpravy výrobku, výkonu nebo obchodního materiálu závodu,

jestliže zvláštní označení či úprava jsou daný závod v určitých kruzích příznačné.

U tohoto jednání nejde o ochranu jména či zvláštního označení (ta jsou chráněna odstavcem 1), ale o zvláštní označení či úpravu, které jsou pro daný závod v určitých kruzích příznačné. Jde o ochranu neformální. Jiná, formální ochrana těchto příznačných zvláštních označení či úpravy dána není.

Jde-li o označení výrobků, které není specifické pouze pro konkrétního soutěžitele, nemůže jejich použití jiným soutěžitelem vyvolat nebezpečí záměny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 726/2006; ve věci šlo o obecné označení elektroměrového rozvaděče). Možnost, že by se za určitých okolností jinak obecné označení stalo pro určitý podnik natolik příznačné, že je s ním v určitých kruzích zcela nepochybně spojováno, nicméně později Nejvyšší soud připustil (srov. rozsudek ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 3367/2007, v němž bylo posuzováno mj., zda označení "Česká Miss" vyvolává nebezpečí záměny s "Miss ČR"). Podle Nejvyššího soudu čím je označení obecnější, tím více úsilí musí soutěžitel vynaložit, aby se pro něj takové označení mohlo stát příznačným (a tedy se mohl dožadovat jeho ochrany; srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 23 Cdo 3338/2012, v němž šlo o označení "top shop").

Rovněž ve druhém odstavci komentovaného ustanovení zákonodárce vynechal podmínku způsobilosti vyvolat nebezpečí záměny či klamné představy. Stejně jako u prvního odstavce tedy postačí k naplnění skutkové podstaty vlastní užití zvláštního označení či úpravy za podmínek shora. K tomu srov. komentář shora.

Napodobení cizího výrobku, jeho obalu nebo výkonu (odst. 3)

Třetím příkladem vyvolání nebezpečí záměny je napodobení cizího výrobku, obalu či výkonu (s výjimkami, jak uvedeny níže), to však již za podmínky, že takové jednání je způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu. Pouze u tohoto jednání tedy zákonodárce napříště výslovně požaduje zkoumání zaměnitelnosti či klamné představy.

Deliktu podle ustanovení § 2981 odst. 3 se dopustí ten, kdo:

a) napodobí cizí výrobek, jeho obal nebo výkon,

Napodobením je takové použití, které evokuje u průměrného zákazníka originální výrobek, obal či výkon. Nemusí jít o věrnou kopii, postačí taková, která originál evokuje. O nedovolené napodobení ve smyslu ustanovení § 2981 odst. 3 však nejde, jestliže jde o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny a současně napodobitel učinil všechna opatření, která po něm lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil.

b) pokud je toto jednání způsobilé vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení se soutěžitelem, jeho závodem, pojmenováním, zvláštním označením nebo s výrobkem či výkonem jiného soutěžitele.

Z dikce sub b) je zřejmé, že zákonodárce tuto část textu doslovně převzal z ustanovení § 47 ObchZ ve znění účinném do 31. 12. 2013, a to již proto, že odkazuje na jednání v množném čísle (v ustanovení § 47 ObchZ uváděl tři případy vyvolání nebezpečí záměny pod písmeny a) – c) a všechny podmínil "pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí..."], zatímco v ustanovení § 2981 odst. 3 v první části věty popisuje jednání toliko v jednotném čísle.

Zaměnitelné je takové jméno či zvláštní označení, které se shoduje nebo jen nepatrně odlišuje v určité dominantní části se jménem či zvláštním označením jiného soutěžitele, protože je naprosto přirozené, že průměrného zákazníka (srov. k tomu komentář k ustanovení § 2976) zaujme a utkví mu v paměti právě taková dominantní část jména či zvláštního označení (srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 4. 1999, sp. zn. R 3 Cmo 52/98).

Z hlediska posouzení zaměnitelnosti není určující jen úplné slovní znění jména osoby nebo zvláštního označení závodu. Je nutno posuzovat celkový dojem, který použití vyvolává u průměrného zákazníka [k nutnosti posuzovat celkový dojem srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 1994, sp. zn. 3 Cmo 813/93, k posuzování z hlediska průměrného zákazníka srov. rozsudek ESD (nyní SDEU) ze dne 16. 7. 1998, sp. zn. C-210/96].

Z hlediska skutkové podstaty ustanovení § 2981 odst. 3 je zcela irelevantní, zda reálně k záměně dochází, či nikoli. K naplnění znaků této skutkové podstaty zcela postačuje možnost záměny (vyvolání nebezpečí záměny, srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. 3 Cmo 1427/94). Otázka zaměnitelnosti je otázkou právní, nikoli skutkovou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 1932, sp. zn. R I 75/32), a je tedy věcí posouzení soudu, nemůže být předmětem dokazování, znaleckého zkoumání apod.

Ochrana, kterou poskytuje ustanovení § 2981 odst. 3, doplňuje a rozšiřuje úpravu speciálních práv k nehmotným statkům o ochranu nekalosoutěžní, a to samostatně (nezávisle na uplatňování práv podle jiné právní úpravy, např. ochranné známky, jiná průmyslová práva, autorská práva, osobnostní…