Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2976

 Nahoru [Generální klauzule a jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěže]

Ustanovení § 2976 a násl. představuje soukromoprávní část úpravy ochrany hospodářské soutěže (ochrana před nekalou soutěží). Z hlediska systematického kontinuálně s předchozí úpravou (srov. ustanovení § 44 ObchZ) upravuje tzv. generální klauzuli nekalé soutěže (první odstavec) a dále obsahuje (demonstrativní) výčet zvláštních skutkových podstat nekalé soutěže.

Generální klauzule

Rovněž po obsahové stránce kontinuálně s předchozí úpravou ustanovení § 2976 definuje nekalosoutěžní jednání jako:

a) jednání v hospodářském styku,

b) které je v rozporu s dobrými mravy soutěže,

c) a současně je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.

Jazykové znění ustanovení § 2976 odkazuje na historickou úpravu,¹ současně odpovídá systematickému zařazení (závazky z deliktů), když zdůrazňuje deliktní charakter nekalosoutěžního jednání. S ohledem na obsahovou kontinuitu s předchozí právní úpravou - a též s ohledem na ustanovení § 13 - lze využít závěry dřívější judikatury.

Nekalé soutěže jako civilního deliktu se může dopustit pouze fyzická či právnická osoba (srov. "Kdo se dostane..."), tj. subjekt s právní osobností (na rozdíl od veřejnoprávní úpravy, srov. ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže). Může jít o jakoukoli osobu, dopustí-li se jednání vykazujícího znaky uvedené v ustanovení § 2976 odst. 1, nemusí jít výhradně o podnikatele (a dokonce ani o soutěžitele, může jít též o osobu pomocnou).

Pokud jde o první podmínku, jednání v hospodářském styku je nutno vnímat šířeji než pojem "jednání v hospodářské soutěži" (srov. ustanovení § 44 ObchZ ve znění účinném do 30. 6. 2010 a následně ještě jako alternativa k hospodářskému styku v ustanovení § 44 ObchZ ve znění účinném do 31. 12. 2013; pojem "hospodářský styk" navíc zjevně odkazuje na prvorepublikovou úpravu, srov. ustanovení §_1 zákona č. 111/1927_Sb., o ochraně proti nekalé soutěži). Tento pojem pokrývá i jednání, která nemají primárně soutěžní charakter, avšak mají důsledky v hospodářském styku. Na soutěžní prostřední nicméně odkazuje druhá podmínka generální klauzule (dobré mravy soutěže) a též třetí podmínka (způsobilosti přivodit újmu mj. jiným soutěžitelům).

Pojem dobré mravy soutěže nelze ztotožňovat s pojmem "dobré mravy" obecně. U "dobrých mravů soutěže" je akcentováno sepjetí s principy poctivého hospodářského a obchodního styku, přičemž se sice připouští určitá míra agresivity, která je spojena se soutěžením na trhu, nicméně neakceptuje se jednání "zákeřné, podvodné či parazitující" či používající klamavé reklamy, balení či značení výrobků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 5184/2009). Obecně lze dobré mravy soutěže chápat jako zásady a normy (mimoprávní, etické), které jsou obecně akceptované a také obecně použitelné při jednání v hospodářské soutěži a které vymezují, co lze v hospodářské soutěži považovat za poctivé, slušné, sledující vlastní prospěch, avšak nepoškozující druhého (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 29. 10. 2007, sp. zn. 25 Cm 254/2004). Soulad s dobrými mravy soutěže je nutno posuzovat v kontextu konkrétního právního odvětví, místa, času aj. V rozporu s dobrými mravy soutěže je vždy jednání, kterým jsou porušeny normy veřejného nebo soukromého práva se soutěžním dopadem (jde o soudcovskou skutkovou podstatu, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4030/2015).

Otázka souladu, resp. rozporu jednání s dobrými mravy soutěže je otázkou právní, nikoli skutkovou (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 1931, sp. zn. Rv II 662/30, shodně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2008, sp. zn. 32 Cdo 3910/2007, aj.), a její posouzení tedy přísluší výhradně soudu, nikoli znalci, jemuž přísluší posouzení skutkových otázek (srov. ustanovení § 127 OSŘ).

Třetí podmínkou pro kvalifikaci jednání jako nekalosoutěžního je jeho způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Pojem "způsobilost" vyjadřuje potencionalitu, tzn. není vyžadováno reálné způsobení újmy, postačí způsobilost k jejímu vzniku. Jde o ohrožovací delikt. Způsobilost ovšem musí být reálná, nemůže jít o pouhý teoretický konstrukt (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 139/2008).

V souladu s terminologií nového občanského zákoníku je v ustanovení § 2976 odst. 1 použit pojem "újma", zahrnující majetkovou i nemajetkovou újmu (připomeňme, že pro majetkovou újmu jinak zákon používá pojem "škoda", srov. ustanovení § 2894 odst. 1). Pojem "zákazník" nelze ztotožňovat s pojmem "spotřebitel", který používala předchozí úprava (ustanovení § 44 odst. 1 ObchZ²). Jedná se o pojem širší, zahrnující potenciálně i podnikatele či právnické osoby, které občanský zákoník za spotřebitele nepovažuje (srov. ustanovení § 419).

Jestliže ustanovení § 2976 odst. 1 hovoří o "soutěžitelích" nebo "zákaznících", je nutno jimi rozumět "průměrného" či "modelového" zástupce dané skupiny (nelze zohledňovat a posuzovat každého jednotlivého soutěžitele či zákazníka zvlášť; nelze po osobě v hospodářském styku spravedlivě požadovat, aby předvídala dopady svého jednání ve vztahu ke každému soutěžiteli či zákazníkovi včetně jejich specifik; srov. formule Gut Springenheide v rozsudku ESD ze dne 16. 7. 1998, sp. zn. C-210/96; v tomto rozsudku ESD zároveň konstatoval požadavek, aby otázka předpokládaného očekávání průměrného spotřebitele, který je v rozumné míře a době informovaný a v rozumné míře opatrný a pozorný, nebyla přenechána na znalci či průzkumu veřejného mínění; jinými slovy, jedná se o opět otázku právní, nikoli skutkovou; závěry vztahující se k průměrnému či běžnému spotřebiteli je třeba nepochybně vztáhnout i k průměrnému či běžnému zákazníkovi).

Delikt nekalosoutěžního jednání je konstruován objektivně, tzn. není vyžadováno zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti (srov. dikci "kdo se dostane...", zdůrazňující výsledek). K naplnění znaků deliktu postačuje splnění tří shora uvedených podmínek tzv. generální klauzule.

Zvláštní zákonné skutkové podstaty

Rovněž výčet zvláštních skutkových podstat vychází z dřívější úpravy (srov. ustanovení § 44 odst. 2 ObchZ), nově je zde zařazeno pouze dotěrné obtěžování [srov. ustanovení § 2976 odst. 2 písm. i)]. K jednotlivým zákonným skutkovým podstatám srov. komentář k ustanovení § 2977 - § 2987. Jde o výčet demonstrativní (srov. "zejména" v ustanovení § 2976 odst. 2).

Vztah zvláštních skutkových podstat a generální klauzule

Nekalosoutěžní je takové jednání, které naplňuje (kumulativně) znaky generální klauzule podle ustanovení § 2976 odst. 1. Je přitom irelevantní, zda současně naplňuje znaky některé ze zvláštních skutkových podstat. Jestliže však jednání nenaplňuje znaky generální klauzule, nemůže naplnit ani znaky zákonné skutkové podstaty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 866/2009).

Tzv. soudcovské skutkové podstaty

Vyjma zvláštních zákonných skutkových podstat nekalé soutěže je nutno zmínit tzv. soudcovské skutkové podstaty, neboť právo na ochranu proti nekalé soutěži je rozsáhle dotvářeno judikaturou. Ta dovodila řadu typických, tzv. soudcovských skutkových podstat nekalé soutěže jako jednání naplňující podmínky generální klauzule, avšak současně nenaplňující podmínky některé ze zákonných skutkových podstat. D. Ondrejová uvádí tři typické skupiny tzv. soudcovských skutkových podstat: porušení norem veřejného či soukromého práva se soutěžním dopadem, jednání nenaplňující znaky zákonných skutkových podstat nekalé soutěže, ale těmto se blížící a ostatní jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže.³ Typickými (ve smyslu četnými) příklady jsou doménové spory (cybersquatting; srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2006, sp. zn. 32 Odo 447/2006 – "Bilezbozi.com", usnesení ze dne 19. 4. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3412/2010 – "Rustika-restaurant.cz", rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 4. 2007, sp. zn. 3 Cmo 461/2006 – "Kaufland.cz", aj.), tzv. "free riding" (parazitování na okolnosti typické či vztahující se k jinému soutěžiteli), nepřípustný marketing (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2013, sp. zn. 23 Cdo 3893/2010, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3704/2011 – umístění sobích parohů jako symbolu tvrzených nekalých praktik konkurence na reklamní nosiče pronajaté nebo vlastněné pro prezentaci reklamy konkurence), lavina (pyramida, hydra)prémiování (neodůvodněné zvýhodňování zákazníků), bojkot a hospodářská diskriminace a mnohé další.

Judikatura

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2003, sp. zn. 29 Odo 106/2001, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. 49/2004

Pro úvahu, zda…