Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1843

 Nahoru[Sdělení před uzavřením smlouvy]

Komentované ustanovení uvádí výčet informací, které musí být spotřebiteli sděleny před uzavřením smlouvy nebo před sdělením závazné nabídky. Ustanovení je transpozicí článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES.

Informace musí být spotřebiteli sděleny v textové podobě. Dle § 1819 je textová podoba "zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.". Je tak možné i jejich zaslání například prostřednictvím emailu.

Informace musí být sděleny v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy, přičemž smlouva je v souladu s § 1732 uzavřena přijetím nabídky.

Spotřebiteli musí být sděleny následující informace:

a) údaje obsažené v § 1811 odst. 2 písm. a), b), d) a § 1820 odst. 1 písm. g) a p)

Dle § 1811 odst. 2 písm. a) podnikatel sdělí svoji totožnost, popřípadě telefonní číslo nebo adresu pro doručování elektronické pošty nebo jiný kontaktní údaj, dle písm. b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností, dle písm. d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností (blíže k uvedenému viz. komentář k § 1811).

Dle § 1820 odst. 1 písm. g) podnikatel sdělí náklady na prostředky komunikace na dálku, pokud se liší od základní sazby, dle písm. p) nejkratší dobu, po kterou budou trvat spotřebitelovy povinnosti ze smlouvy, má-li být smlouvou určena (blíže k uvedenému viz. komentář k § 1820).

b) hlavní předmět podnikání podnikatele

Předmět podnikání je jednou ze skutečností zapisovaných do veřejného rejstříku¹. Tyto skutečnosti jsou tak pro spotřebitele snadno dohledatelné. Informační povinnost je však koncipována tak, že spotřebitel má obdržet tyto informace bez nutnosti vyvinout jakoukoliv aktivitu, a proto mu je musí podnikatel přímo sdělovat také v rámci své informační povinnosti.

c) název a sídlo orgánu odpovědného za výkon dohledu nebo státního dozoru nad činností podnikatele, jde-li o podnikání na základě povolení

Dozor v případě finančních služeb mohou vykonávat živnostenské úřady (§ 60a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání), Česká obchodní inspekce (§ 19 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů) nebo Česká národní banka (§ 44 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance).

Jedná se o dozor nad činností podnikatele, nikoliv o místo k mimosoudnímu řešení sporů.

d) celkovou cenu poskytované služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění placených prostřednictvím podnikatele a jiných souvisejících nákladů; nelze-li přesnou celkovou cenu určit předem, pak veškeré údaje o způsobu výpočtu konečné ceny umožňující spotřebiteli si tuto cenu ověřit

Celková cena může být vyjádřena například v podobě roční procentní sazby nákladů (RPSN). Případ, kdy nelze určit celkovou cenu předem může nastat například v případě uzavření rámcové smlouvy o nákupu a prodeji cenných papírů. Poté musí být celková cena určena například tak, že se jedná o cenu akcie platnou k rozhodnému dni zvýšenou o poplatek za nákup cenného papíru uvedený v sazebníku poplatků.

e) údaje o dalších daních nebo nákladech, které se prostřednictvím podnikatele nehradí nebo které podnikatel nevybírá

S finanční službou můžou být spojeny i další částky hrazené třetím subjektům. Pokud se jedná o náklady, které za spotřebitele hradí podnikatel (jako například poplatek do garančního fondu v případě povinného ručení) tato platba je součástí celkové ceny, o které musí být spotřebitel informován dle písm. d). S finanční službou však mohou být spojeny i náklady, k jejichž povinnosti je zavázán přímo sám spotřebitel. Jedná se například o povinnosti spotřebitele zaplatit daň v případě obdržení výplaty pojistného plnění případně o povinnost odvést daň z příjmu při prodeji cenných papírů.

f) možná rizika mimo kontrolu podnikatele spojená s poskytovanou finanční službou včetně případného upozornění, že minulé výnosy nezaručují výnosy budoucí

Jedná se o skutečnosti nezávislé na vůli podnikatele, které mohou nastat a ovlivnit výši plnění, kterou má spotřebitel ze smlouvy obdržet. Bude se jednat zejména o upozornění spjaté s investičními fondy, kdy nelze v budoucnu zaručit hodnotu investice. Její hodnota může v čase, jak stoupat, tak klesat a ani předchozí dobré výsledky fondu nejsou zárukou, že v budoucnu nedojde k vývoji opačnému.

g) odstoupení od smlouvy

Spotřebitel může od smlouvy dle § 1846 obecně odstoupit ve lhůtě 14 dnů od jejího uzavření. V případě smlouvy o penzijním připojištění nebo životním pojištění činí lhůta pro odstoupení 30 dnů. Výjimky, kdy spotřebitel od smlouvy odstoupit nemůže, jsou uvedeny v § 1847.

Podnikatel je povinen poučit spotřebitele také o svém právu požadovat zaplacení ceny za službu před odstoupením skutečně poskytnutou. Pokud o tomto není spotřebitel poučen, nemá podnikatel na úhradu nárok (viz. § 1849)

Podnikatel také musí spotřebitele poučit o důsledcích neuplatnění práva na odstoupení od smlouvy. Odstoupení je jedním ze způsobu zániku závazku, kdy během lhůty pro odstoupení může spotřebitel odstoupit od smlouvy kdykoliv, a to i bez uvedení důvodu. Poučení by proto mělo obsahovat informace, jaké další způsoby zániku závazku může spotřebitel využít, pokud již uplynula lhůta pro možnost odstoupení. Měl by tak být zejména poučen o zániku závazku výpovědí a zániku uplynutím času a zároveň by měl být poučen o rozdílu mezi účinky zániku závazku "ex tunc", který se uplatní u odstoupení a "ex nunc", které se uplatní u ostatních způsobů zániku závazku.

h) praktické pokyny pro odstoupení od smlouvy

Odstoupení je jednostranné právní jednání. Podnikatel je dle komentovaného ustanovení povinen poučit spotřebitele zejména o tom:

- jakému subjektu má být odstoupení zasláno,

- na jakou adresu má být zasláno,

- jakým způsobem může být zasláno (dopisem, mailem, datovou schránkou,...).

i) poučení o právu ukončit smlouvu

Podnikatel musí poučit spotřebitele o právu ukončit smlouvu předčasně nebo jednostranně. V sousloví je použita spojka nebo. Znamená to, že uvedené podmínky nejsou ve vztahu kumulativním. Tedy že by měl podnikatel poučit pouze o způsobech, kterými lze ukončit smlouvu předčasně a zároveň jednostranně, ale musí spotřebitele poučit jak o všech způsobech, kterými lze ukončit smlouvu předčasně a tak o všech způsobech,…