4.1.4.1.2
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1811
JUDr. Jan Rosůlek
K odstavci 1
Ustanovení je transpozicí článku 5 směrnice Rady 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Upravuje podmínky, jak mají vypadat sdělení podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli. Sdělení musí být:
- jasná,
- srozumitelná,
- v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva
Jak zdůrazňuje důvodová zpráva k občanskému zákoníku, jedná se o jiné požadavky, než jaké jsou kladeny na určitost a srozumitelnost projevu vůle.
Podnikatel je povinen informovat v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Informace tak mohou být poskytnuty v jiném jazyce než českém, pokud je v tomto cizím jazyce uzavírána i smlouva. Nejčastěji však bude tato povinnost plněna v českém jazyce.
Povinnost informovat spotřebitele vzniká podnikateli až v okamžiku, kdy jednání směřuje k uzavření smlouvy. Přesná lhůta, ve které mají být informace poskytnuty, není v zákoně stanovena, je uvedeno pouze, že má být poskytnuta v dostatečném předstihu. Bude tak záležet individuálně na každé situaci, co bude považováno za včasné informování a co nikoliv.
K odstavci 2
V ustanovení uvedené informace, které mají být poskytnuty, jsou transpozicí článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU.
Znění komentovaného ustanovení může budit dojem, že veškeré uvedené informace je třeba poskytnout vždy, avšak uvedený závěr by nebyl správný. Pokud například není předmětem smlouvy digitální obsah, sdělovat o něm nezbytné údaje by bylo zbytečné a spotřebitel by byl zbytečně zahlcován pro něj nepotřebnými informacemi. Dle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU mají být informace v zákoně uvedené pod písmeny d), g), h) a i) sdělovány pouze, pokud je to pro danou situaci relevantní.
Podnikatel musí spotřebiteli sdělit:
a) údaje o své totožnosti, adresu sídla, telefonní číslo a, existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty,
Jedná se o sdělení obchodní firmy (§ 423) nebo v případě fyzické osoby podnikající jejího jména, ke kterému mohou být připojeny dodatky charakterizující blíže jeho osobu nebo závod (§ 422) a kontaktu na podnikatele. Tyto informace jsou zřejmé například i z veřejných rejstříků, spotřebitel je však má mít k dispozici, aniž by musel vyvíjet jakoukoliv aktivitu k jejich zjištění.
Dle směrnice má podnikatel sdělit také své telefonní číslo. Nad rámec směrnice český zákonodárce stanovil také povinnost sdělit adresu pro doručování elektronické pošty, pokud jí podnikatel disponuje. Dle důvodové zprávy je tomu tak proto, protože elektronická komunikace je v současné době nejjednodušším komunikačním nástrojem pro obě strany.
b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace a povaze zboží nebo služby,
Označení musí být dostatečně konkrétní, aby šlo dané zboží/služba dostatečně identifikovat. Rozsah popisu vlastností musí být přiměřený průměrnému spotřebiteli. Zákonodárce proto stanoví, že postačí sdělit hlavní vlastnosti. Sdělit veškeré vlastnosti by nebylo ani reálně možné.
c) celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu,
Dle článku 5 odst. 1 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU je třeba uvést cenu včetně daní. Oproti tomu komentované ustanovení požaduje cenu uvést včetně všech daní. Jedná se tak o přísnější úpravu, než je obsažena ve směrnici.
Ustanovení odkazuje na daně, poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění ve smyslu finančního práva. Do 1. 7. 2018 ustanovení hovořilo pouze o daních a poplatcích. Z důvodu sjednocování terminologie napříč právními odvětvími byl zákonem č. 111/2018 Sb. upraven do stávajícího znění.
Zboží/služba musí být označena cenou platnou v okamžiku nabídky. Nelze-li ji označit, musí být cena zpřístupněna na viditelném místě formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem.
Cena má být uvedena včetně všech daní, poplatků a jiných peněžitých plnění. V praxi to například znamená, že je-li k prodeji nabízeno zboží, musí být jeho cena inzerována i se započtením DPH.
Ve znění do 6. 1. 2023 měl podnikatel povinnost sdělit spotřebiteli "cenu zboží nebo služby, případně způsob jejího výpočtu". Novelu provedenou zákonem č. 374/2022 Sb. však došlo ke zpřesnění v tom smyslu, že způsob výpočtu ceny je možné uvést pouze v případech, kdy povaha zboží nebo služby neumožňuje určit cenu předem.
d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností,
Způsobem platby může být například platba převodem na účet, platba v hotovosti, platba pomocí poštovní poukázky, platba prostřednictvím šeků, ... S různým způsobem platby mohou být spojeny také rozdílné náklady podnikatele. Dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je možné rovněž uvést, že při platbě kartou bude na rozdíl od platby v hotovosti účtován také poplatek z ceny.
Dodání je možné například osobním vyzvednutím na kontaktním místě podnikatele, prostřednictvím dopravce, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb nebo zpřístupněním digitálního obsahu.
Podnikatel je povinen uvést den dodání nebo alespoň lhůtu, ve které bude dodáno. Tento údaj však není povinen uvádět v případě, kdy bude plněno ihned po uzavření smlouvy.
V případech, kdy má podnikatel nastavena vnitřní pravidla pro vyřizování stížností, musí spotřebitele informovat také o nich.
e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány,
f) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách,
Plnění má být bez vad a s vlastnostmi vymíněnými nebo obvyklými. Není-li tomu tak, jedná se o vadné plnění. Vadné plnění je obecně upraveno v § 1914 a následujících. Následky vadného plnění závisí na tom, zda je vada odstranitelná. Dle § 1923 "je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď opravy nebo doplnění toho, co chybí, anebo přiměřené slevy z ceny. Nelze-li vadu odstranit a nelze-li pro ni předmět řádně užívat, může nabyvatel buď odstoupit od smlouvy, anebo se domáhat přiměřené slevy z ceny."
Speciální úprava práv z vadného plnění je také obsažena i u jednotlivých smluvních typů (např. § 2161 v případě kupní smlouvy).
Dle důvodové zprávy je o poprodejním servisu podnikatel povinen spotřebitele informovat pouze, pokud takovýto poprodejní servis poskytuje.
g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nebo má-li být závazek automaticky prodlužován,
Informační povinnost se týká jak smluv na dobu určitou, tak těch na dobu neurčitou. V případě automatické prolongace je nezbytné uvést také informace, za jakých podmínek k prolongaci dochází a v jaké lhůtě je možné ji odmítnout. V případě smluv na dobu neurčitou musí podnikatel informovat o podmínkách ukončení závazku. Zánik závazku je upraven v § 1908 a následujících.
h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, služby digitálního obsahu a věci s digitálními vlastnostmi, včetně technických ochranných opatření, a
Pojem digitální obsah je definován v recitálu 19 Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, dle kterého se digitálním obsahem "rozumí data, která jsou vyprodukována a dodána v digitální podobě, jako jsou např. počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou získána stahováním, metodou streamingu, z hmotného nosiče či jiným způsobem".
Dle…
