Mgr. Milan Vaňkát
Následující příspěvek se bude zabývat problematikou internetového práva. Vzhledem k tomu, že vznik internetu, a zejména jeho rozšíření do České republiky, jsou z historického pohledu poměrně nedávnou záležitostí, jedná se i v případě internetového práva o mladou právní disciplínu. Jde přitom o průřezovou disciplínu, která se může týkat více právních odvětví, a to například práva autorského a občanského, či dokonce práva trestního a ústavního.
NahoruSpecifikace pojmu "internetové právo"
Ačkoliv je dnes internet naprosto běžnou součástí každodenního života, jistě nebude na škodu si alespoň v základech říci, čím vlastně internet je. V dobách dřívějších by úvodní specifikace nějakého pojmu mohla začít odkazem na Ottův Slovník naučný, avšak pro účely tohoto příspěvku bude vhodnější citovat z jiné encyklopedie. Otevřená encyklopedie Wikipedia má totiž k internetu sama blízký vztah, neboť se její celý obsah na internetu nalézá. Dle této encyklopedie je internet " .... celosvětový systém navzájem propojených počítačových sítí ("síť sítí"), ve kterých mezi sebou počítače komunikují pomocí rodiny protokolů TCP/IP. Společným cílem všech lidí využívajících internet je bezproblémová komunikace (výměna dat). Nejznámější službou poskytovanou v rámci internetu je WWW (kombinace textu, grafiky a multimédií propojených hypertextovými odkazy) a e-mail (elektronická pošta), avšak nalezneme v něm i desítky dalších. Laici někdy spojují pojmy WWW a internet, i když WWW je jen jednou z mnoha služeb, které je na internetu možné nalézt. "
NahoruZajímavost
Internet je skutečným celospolečenským fenoménem. Jde-li o počet uživatelů internetu v České republice, tak jejich počet v roce 2011 dosáhl 72,97 %, čemuž v té době odpovídalo 7 435 798 obyvatel, a což celosvětově umístilo ČR na 45. místo na světě. Nejvíce uživatelů internetu na počet obyvatel byl v uvedeném roce na Falklandách a Islandu. Nejméně uživatelů internetu se nachází v Severní Koreji.
S ohledem na uvedené, stručně řečeno, je internet systémem navzájem propojených počítačových sítí, který slouží především ke komunikaci. Byť webové stránky a emailová pošta nejsou jedinou službou, jež internet nabízí, tak pro většinu z nás se bude jednat zřejmě o služby nejužívanější. Podrobnější technické informace ohledně fungování internetu nejsou pro účely tohoto příspěvku tolik podstatné.
NahoruDefinice internetového práva
Za internetové právo se označuje taková oblast práva, která se vztahuje k internetu jako systému navzájem propojených počítačových sítí a ke komunikaci v rámci tohoto systému, a která se týká webových stránek (WWW) či jiných služeb internetu.
NahoruZajímavost
Dle právního stavu k 17. 7. 2015 se podstatné jméno "internet" vyskytuje v celkem padesáti dvou zákonech, které jsou platné a účinné na území České republiky k uvedenému datu. Ne všechny tyto zákony jsou stejně důležité, podstatných je dvacet osm (z nich pak lze zmínit například občanský zákoník, občanský soudní řád, zákon o elektronických komunikacích, zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů atd.). Výskyt slova internet v dalších, byť třeba podzákonných právních předpisech je ještě rozšířenější. Existují dokonce i názory, které internet, resp. přístup k němu, považují za základní lidské právo.
Internetovým právem se rozumí " ... účelový soubor právních norem z různých právních odvětví, které upravují vztahy vznikající při používání internetu, resp. veřejných počítačových sítí. Netvoří právní odvětví, je součástí práva informačních technologií (počítačové právo). Specifická technická povaha internetu jako soustavy vzájemně propojených serverů, k nim připojených počítačů a datových komunikací mezi nimi, vyvolává specifické právní otázky, které se týkají jen tohoto média. ..." Uvedené právní otázky se pak mohou týkat mimo jiné autorského práva (sdělování autorského díla v elektronické podobě veřejnosti, tj. například ukládáním různých nehmotných statků na síť), doménových jmen a řešení sporů o ně (tzv. doménové spory), ochrany osobních údajů, elektronického obchodu, odesílání zpráv apod. Nejedná se, ani se nemůže jednat, o výčet vyčerpávající či uzavřený.
S ohledem na uvedené lze shrnout, že internetovým právem se především rozumí soustava právních norem, které se vztahují k internetu jako systému navzájem propojených počítačových sítí a ke komunikaci v rámci tohoto systému. Internetové právo se týká různých právních otázek, které se mohou vztahovat například k problematice užití autorského díla, domén a doménových sporů, obchodu obecně, je-li uskutečňován elektronickým způsobem za užití internetu, elektronické komunikace apod.
NahoruInternetové domény
Některým částem internetového práva (např. užití cizího díla a právu autorskému) se věnovala jiná část této publikace, dále některé jiné otázky byly již dříve poměrně zmapovány s ohledem na přijetí nového občanského zákoníku, či jinak jejich výklad nečiní velké obtíže (např. jde-li obecně o komunikaci mezi podnikateli, tak stále určitou "královnou" budou pro důležitá právní jednání různá písemná potvrzení či písemná komunikace, jejíž odeslání a doručení lze prokázat samotným textem listiny, či podacím lístkem a adresátem podepsanou dodejkou. U elektronické komunikace by měla mít zásadnější (případnou) důkazní hodnotu emailová zpráva podepsaná zaručeným elektronickým podpisem oproti tzv. prostému emailu, i když i ten důkazní hodnotu může rovněž mít. Zřejmě netřeba připomínat, že telefonická komunikace je zpravidla tzv. "na vlastní nebezpečí", a dojde-li ke vzniku sporu ohledně obsahu telefonického rozhovoru, může se podnikatel dostat do potíží.).
Internetové domény souvisejí s jednou z nejviditelnějších částí internetu, a to webovými stránkami. Webová prezentace podnikatele na internetu se dnes stává v podstatě nezbytností, a to i pokud by na ní měly být uvedeny jen informace čistě informativního charakteru. Kromě svého obsahu je totiž dobrá webová adresa srovnatelná s dobrým "fyzickým" sídlem podnikatele, jde-li zejména o její atraktivnost.
NahoruCo je internetová doména
"Internetová doména (doménové jméno) je v informatice označení jednoznačného jména (identifikátoru) počítače nebo počítačové sítě, které jsou připojené do Internetu. Příkladem doménového jména je zápis www.seznam.cz nebo cs.wikipedia.org. ... Doménové jméno je tvořeno posloupností několika částí oddělených tečkami. Části jsou seřazeny podle obecnosti: první část (např. cs) je nejkonkrétnější, může popisovat jeden konkrétní počítač, poslední část (např. org) je nejobecnější, popisuje celou velkou skupinu počítačů a sítí."
Jednoduše řečeno - internetová doména je adresou webové stránky, která se skládá ze dvou částí, tj. unikátního názvu a tzv. TLD. Například u internetové domény dashofer.cz je první částí "dashofer", kdy TLD je .CZ, přičemž kompletní internetovou doménou pak je právě "dashofer.cz".
NahoruZajímavost
V České republice je k červenci roku 2015 registrováno 1 206 091 .CZ domén.
Cesta k získání vlastní domény nemusí být těžká, a to i pro neprávníky či pro osoby neorientující se příliš v oblasti IT. V prvé řadě je třeba vybrat některého registrátora. Výběr registrátora závisí čistě na vůli či obchodním rozhodnutí podnikatele, avšak mělo by se jednat o společnost registrovanou u společnosti CZ.NIC. Poté by si měl podnikatel vybrat vlastní doménové jméno, které by chtěl registrovat. Při výběru je omezen především vlastní invencí, již registrovanými doménami, a také například pravidly, které se týkají nekalé soutěže či ochranných známek (k tomu blíže viz níže). Samotné doménové jméno může obsahovat pouze písmena (a-z), čísla (0-9) a pomlčku (-), která nesmí být ani na začátku ani na konci jména, přičemž délka doménového jména nesmí přesáhnout 63 znaků. Ověřit, zda je vybrané doménové jméno tzv. volné, lze ve službě WHOIS. Například při zadání “dashofer.cz“ mimo jiné zjistíme, že doménové jméno je již tzv. obsazeno, a registrováno je již od 5. 9. 1997, přičemž k jeho expiraci by mohlo dojít dne 28. 10. 2015.
Provedení samotné registrace se může u jednotlivých registrátorů lišit, avšak postup nebývá…
