JUDr. Milan Vaňkát
NahoruÚvod
V dosavadních lekcích jsme se zabývali převážně tzv. hmotným právem, kterým se rozumí souhrn právních norem, které stanoví svým adresátům subjektivní práva a povinnosti. Probírali jsme různé práva a povinnosti, které plynou především z občanského zákoníku, zákona o ochraně spotřebitele a GDPR. Bylo uvedeno, že některá práva lze uplatnit u soudu. Právní předpis, kterým se soud řídí v případě občanskoprávního sporu, je primárně zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "občanský soudní řád" nebo "OSŘ"). Dojde-li tedy ke sporu mezi provozovatelem e-shopu (podnikatelem, prodávajícím) a zákazníkem (kupujícím, spotřebitelem), a jedna ze stran podá žalobu k soudu, rozhodne o ní nezávislý třetí subjekt, tj. soud. Pokud byla naplněna skutková podstata některého trestného činu a provozovatel e-shopu nebo kupující se stal obětí takového trestného činu, může dojít k zahájení i trestního řízení.
První část této lekce se bude zabývat občanským soudním procesem, typem žalob a možnými náklady. Druhá pak problematikou trestního oznámení a trestního řízení. Tato lekce tak nabízí podnikateli stručný vhled do problematiky, a to především s ohledem na možné náklady a případná rizika. Uvedeným pak nejsou dotčena případná řízení například u České obchodní inspekce, Úřadu pro ochranu osobních údajů apod., která mohou být zahájena z podnětu zákazníka.
NahoruObčanský soudní proces
Základním právním předpisem zabývajícím se civilním sporem je občanský soudní řád. Ten upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. V občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno. Občanské soudní řízení je jednou ze záruk spravedlnosti a práva, slouží upevňování a rozvíjení zásad soukromého práva. Každý se může domáhat u soudu ochrany soukromého práva, které bylo ohroženo nebo porušeno.
V rámci občanského soudního řízení rozeznáváme v zásadě tři typy žalob. Prvním jsou tzv. právotvorné (konstitutivní) žaloby, těch je v soudní praxi spíše menšina. Druhým jsou tzv. určovací žaloby, kterými se lze domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není. Nicméně takového určení se lze domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Třetím typem jsou tzv. žaloby na plnění, kterými se lze domáhat, aby žalovaný splnil nějakou konkrétní povinnost. Ke vztahu mezi žalobou o určení a žalobou na plnění lze uvést, že žalobce zpravidla nebude mít požadovaný "naléhavý právní zájem" na požadovaném určení tam, kde lze žalovat na plnění. Žaloba na plnění tak zřejmě bude jednou z nejčastějších, se kterou se může provozovatel e-shopu setkat.
Pokusme se nyní podívat na náklady, které by provozovatel mohl mít se zahájeným soudním sporem, například je-li žalován o částku ve výši 15 000 Kč. Především lze doporučit, aby se provozovatel obrátil na odborníka, se kterým by probral svá procesní práva a možnosti, včetně odhadu přibližné šance procesního úspěchu a možných nákladů na proces. Nicméně náklady na právní zastoupení si provozovatel nese sám. Konzultace s odborníkem a případné právní zastoupení v řízení je vhodné i z toho důvodu, že v průběhu řízení může být například nezbytné zareagovat na výzvu či poučení soudu, což pro laika nemusí být vždy zcela srozumitelné a sám by si mohl případně uškodit (např. poučení o tzv. koncentraci řízení, čímž se rozumí tzv. stop stav tvrzení a důkazních návrhů).
V případě soudního sporu má dále význam tzv. náhrada nákladů řízení, o které podle občanského soudního řádu rozhoduje soud na konci řízení. Podle hlavní zásady má úspěšná strana nárok na tzv. náhradu nákladů řízení (existují určité výjimky). Tato náhrada nákladů řízení vychází ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (ohledně zaplaceného soudního poplatku) a zejména z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), pokud byl úspěšný účastník zastoupen advokátem. Při určení odměny podle této vyhlášky se vychází ze dvou skutečností, tj. z výše žalované částky a počtu tzv. úkonů právní služby.…
